Autor:
Tomáš Kajánek (CZ)

Kurátor:
Lukáš Jahoda (CZ)

Trvanie výstavy:
12. 4. — 21. 5. 2017

Vernisáž:
streda, 12. apríla 2017
o 18.00 hod.


Miesto konania:
Galéria mladých
Na stiahnutie:

Pozvánka
Tlačová správa
Vernisáž výstavy:

         

Tomáš Kajánek: Liberate me

Výstava je založena na tématu nepohodlných informací, které jsou společností blokovány...

 

Výstava Liberate Me je založena na tématu nepohodlných informací, které jsou společností blokovány. Jak je ale možné považovat vědomost za nebezpečnou? Informace sami jsou neutrální, toxickými či blahodárnými se můžou stát až realizací v praxi. Jedná se zde o otázku moci a svobody. Informace jsou zdrojem moci. Každý společenský systém vědění zkresluje podle svých zájmů. Svoboda člověka je pak schopností udržet si své vědění navzdory zkreslujícím aparátům. Informace jsou nevinné, jejich legitimita se čerpá z jejich použití, ale jejich použití se legitimuje zase pomocí jiných informací. Vztah vědění a legitimity je bludným kruhem, protože každá moc legitimuje své vědění. Svoboda je jedinou možností jak z tohoto kruhu vystoupit. Svoboda je rizikem informace nepotlačovat i přesto, že můžou být zneužity. Svoboda je vůlí nepotlačovat vědění na úkor moci. Vztah člověka a moci je ústředním tématem výstavy.

Specifickou demonstrací tohoto vztahu je pak fenomén 3D tisku. 3D tiskárny se staly tak populární a nadějné, že se díky nim začalo mluvit o další industriální revoluci. Je jenom otázka času, než se technologie 3D tisku masově rozšíří, a každý si tak bude moci vyrobit předmět, jaký chce. Každá domácnost se takto stává manufakturou, továrnou. Tak, jako se rukodělná výroba přesouvá na digitální výrobu, zbourává se také rozdíl mezi digitálními daty a fyzickými objekty. Běžné předměty se stávají sdílenými online schématy. Aplikace 3D tisku vyvolala v USA spor ohledně vývozu zbraní. Ministerstvo zahraničí argumentovalo tím, že informace má stejnou povahu jako materiální věc. Informace je nyní definována jako hmotný statek. Co to však prozrazuje? 3D tisk donutil vládní orgán k redefinici pojmu informace, aby s ní bylo možno nakládat jako s fyzickým předmětem, konkrétně, aby jí bylo možno manipulovat či ji zakázat jako samotnou zbraň. To, co dělá 3D tisk tak důležitým, je tedy možnost vyrábět věci, které jsou pod kontrolou průmyslu a vládních institucí: lékařské a farmaceutické přístroje, ale právě i zbraně.

Tisk zbraní má vlastní symbolický význam. Na jedné straně se 3D tiskem zbraň stává pouhým produktem, ztrácí svou “posvátnost”, ojedinělost. Na straně druhé se lidem vytvářejí rovné výchozí podmínky, výrobou zbraní nedisponují pouze vybrané instituce či jedinci. Každý člověk si může vyrobit zbraň. V podstatě tím dochází k onomu socialistickému rovnému vztahu k výrobním prostředkům. Tím se dostáváme ke klíčovému aspektu celé výstavy, jímž je pojem svobody. Organizace Defense Distributed vystoupila v USA s projektem – wiki weapon, plně funkční open-source pistole, vytisknutelné na domácí 3D tiskárně. Data se brzy stala ohniskem sporu kolem cenzury na internetu a symbolem boje za svobodu.

Výstava komentuje proces demokratizace výrobních prostředků a neodmyslitelný svazek mezi člověkem a zbraní videoinstalací, vycházející z populárních YouTube videí, kde lidé střílejí do vody, čímž vytvářejí duhu. Jedná se o ztvárnění paradoxu, kdy je zbraní, nástrojem války, vyvolávána duha, symbol míru, že lidstvo nebude vyhlazeno. Uctívání zbraní, které se zároveň stávají prostředkem k prohloubení lidské svobody, prozrazuje skrytý předpoklad, že svoboda je něco, co se dá materiálně vydobýt, že svoboda je teritorium, jako u zvířat, které se musí chránit. Svoboda se tak stala násilím vůči násilí, tedy nakonec zase násilím. Z jiné perspektivy můžeme však zase ocenit, že zbraň jako symbol svobody poukazuje na to, že člověk se stává sám sebou skrze nástroj, jak tvrdí Marx. Vyústěním projektu má být nakonec pojem svobody, která se nedá vynutit, která spočívá v lidském vědomí, oproštěném od předpokladů společensko mocenských zájmů, jelikož uvědomění podmíněnosti předpokladů je první krok k jejich relativnímu odstranění.

Lukáš Jahoda

Tomáš Kajánek (*1989, Praha) pracuje převážně v médiu fotografie, videa a performance. Ve své práci vstupuje do mezer, které nachází na hranách společenských jevů. Kromě České republiky a Slovenska vystavoval také v Rakousku, Nizozemsku a Belgii. V roce 2015 spolupracoval s A. Żmijewskim na projektu Speaking (of) Monuments pro Vídeňské bienále. V současné době můžete vidět jeho práci na skupinové výstavě O strachu, čo príde ve VSG v Košicích. V roce 2015 obdržel VIG Special Invitation v rámci ceny Essl Art Award CEE a zúčastnil se rezidencí v nizozemském Het Wilde Weten a belgickém AIR Antwerpen. Žije a tvoří v Praze, kde je v současné chvíli na rezidenci v Meetfactory. Víc o autorovi se dozvíte na www.tomaskajanek.com


Pohľady z výstavy:

                       


Výstavu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
Fond na podporu umenia je hlavným partnerom projektu.